Mgr. Veronika Němcová

Psychoterapeut

Narodila jsem se v roce 1990 ve Slaném. 

Vystudovala jsem Pražskou vysokou školu psychosociálních studií, obor sociální práce se zaměřením na aplikovanou psychoterapii. Psychoterapii jsem se věnovala i v pětiletém psychoterapeutickém výcviku, který byl zaměřen na psychoterapii dynamického směru. Absolvovala jsem roční stáž na psychosomatické klinice ESET. V současné době mám více než dvouletou praxi v oboru individuální, rodinné a párové psychoterapie.

Celý svůj profesní život pracuji s lidmi, kteří potřebují pomoci a to v jakékoli oblasti svého života. Rozhodla jsem se svoji pomoc druhým  nasměrovat tak, aby byla co nejefektivnější, proto jsem si pro svoji terapeutickou činnost, mimo nabízenou individuální psychoterapii, vybrala i terapii zaměřenou na partnery a jejich problémy, též na rodinu jako celek. Ve své více než devítileté praxi jsem nasbírala zkušenosti v oblasti sociální, psychoterapeutické a psychosomatické.  

 


Můj životní příběh

Byla jsem velmi veselé a zvídavé dítě, plné optimismu, naděje a lásky. Milovala jsem přírodu, zpěv, lidi, kteří mne obklopovali. Avšak vzhledem k událostem, které mi přišli do života během mého dětství a dospívání, hádky rodičů, nepřijetí v kolektivu, nepochopení ze strany okolí, pocit, že jsem jiná než ostatní, úmrtí milovaného člena rodiny a mnoho dalších věcí, jsem se změnila a pomalu jsem se začala uzavírat do sebe. Začala jsem být jiná.. Né svá.. Vytvářela jsem si různé obrany, pózy a postoje, hrála jsem "divadlo", že se cítím dobře a jsem šťastná i přesto, že uvnitř jsem byla neuvěřitelně zraněná a opuštěná.

Již tehdy mne to táhlo k poznání sebe sama, k pochopení toho, proč se cítím tak jak se cítím a prožívám to co prožívám! Možná i proto, jsem se rozhodla studovat sociální práci, psychologii a následně jsem se zaměřila na studium aplikované psychoterapie.

Sama jsem absolvovala 3,5 roku individuální terapie a rozhodla jsem se, že chci přesně tímto způsobem pomáhat druhým lidem, lidem, kteří jsou stejně ztraceni sami v sobě, jako jsem byla i já! Rozhodla jsem se ke studiu na vysoké škole, absolvovat i pětiletý psychoterapeutický výcvik, který byl zaměřen na psychoterapii dynamického směru. A proč? Nejen, že jsem si chtěla doplnit vzdělání, být více prospěšná lidem kolem mne, chtěla jsem hlavně dosáhnout svého cíle, znát a umět vše potřebné proto, abych mohla dělat to co mne baví a co je pro mne posláním. Dynamický směr psychoterapie pro mne byl jako dělaný. Sama jsem velmi dynamická a energická a cítila jsem, že to je ten správný směr.

Sama jsem zažívala existenční a partnerskou krizi. Byla jsem v šoku, co všechno se ve mne ještě odehrává a co nemám vyřešené. Hledání sama sebe je totiž velmi dlouhá cesta, ke které jsem na začátku nebyla moc pokorná. Myslela jsem si, že když všemu rozumím hlavou, tak to pochopí i mé srdce. Když jsem si přiznala tuto zkutečnost, otevřeli se mi nové obzory. Najednou jsem dokázala vidět to, co v životě musím změnit, abych byla šťastná. Hledala jsem a pomalu nacházela cestu sama k sobě. Naučila jsem se vnímat situace opravdově, vidět realitu bez iluzí, vidět mnou prožívané životní situace doopravdy, takové jaké jsou a jaké byli a na základě  uvědomění si toho, co prožívám a jakým způsobem, jsem dokázala vše změnit a ve svém životě jsem se posunula neuvěřitelným způsobem dopředu.

Je pravda, že tento proces nebyl vůbec jednoduchý a přinášel i náročné a smutné situace, ale právě uvědomění si a mé nové vnímání, vnímání reality, mi pomohlo k tomu, abych vše překonala. Abych věci přijímala takové jaké jsou a to beze strachu, nebo nějakého očekávání. Učinilo mě to nesmírně šťastnou!

Tato cesta k sobě samé, k mému nitru, mi pomohla jak v poznání, nalezení sebe sama, tak v tom, že na základě mé proměny se měnilo i mé okolí a lidé kolem mě. Je to úžasný pocit a pro mě neuvěřitelný posun. Konečně jsem se po spoustě letech přijala taková jaká jsem, protože jsem mohla zjistit kdo doopravdy jsem! Pomohlo mi to jak v mém pohledu na sebe, tak i v rodinných vztazích a především ve vztahu partnerském.

Kdyby mi někdo řekl, jaké změny nastanou a jak je nakonec jednoduchá cesta k vlastnímu štěstí a vnitřnímu naplnění, nevěřila bych mu. Stačí sebrat odvahu a chtít! Musela jsem si to celé prožít, abych přišla na to, že to co mě doopravdy zachránilo život, bylo odhodlání ke změně a uvědomění si toho, co v životě chci a co do mého života nepatří!

Troufám si říci, že až poté, co jsem nalezla sama sebe, pochopila jsem a dokázala změnit svůj život, tu mohu být pro ostatní taková jaká jsem, opravdová, nápomocná a profesionální!

Možnost a schopnost pomáhat druhým je pro mne velký dar a vnímám to jako své životní poslání.